Přivítání
Bětuška
Zprávy našim milým
PF 2017
PF 2016
PF 2015
PF 2014
PF 2013
PF 2012
Vánoční přání 2010 (PF 2011)
Vánoční přání 2009 (PF 2010)
Vánoční přání 2008 (PF 2009)
Vánoční přání 2007 (PF 2008)
Vánoční přání 2006 (PF 2007)
Vánoční přání 2005 (PF 2006)
Bětuška - Narození
Fotky str.1
Fotky str.2
Fotky str.3
Svatba
Fotky
str.1
str.2
str.3
str.4
str.5
Svatební obřad
Svíca
VašOtNašOd
Oznámení
Chození
Pohádka první O smutném hrochu
Pohádka druhá O modrém petrklíči
Střípky života
Moje logo
Můj děda
Jak jsem uvěřil
Poznat Boha - ale jak?
AHOJ je zkratka

Pohádka druhá
„O jednom petrklíči“,
kdo ví, zda pravdu líčí?

Byl jednou jeden zelený les. Byla zima, všude byl sníh. Pod sněhem se začaly domlouvat kytky, že chtějí ven z hlíny, podívat se na svět. „Už je načase, zavoláme Jaro“. Zavolaly Jaro. Jaro přišlo, rozpustilo sníh a kytky mohly s úlevou ven. Sněženky vylezly první. Ještě nebyl sníh úplně pryč, ale hlásily dolů do hlíny: „Už můžete! Už je tu jaro!“. A tak jedny kytky za druhými vystrčily své lupínky a květy. Společně se radovaly, jásaly a švitořily, kde je co nového. Mezi nimi byly i petrklíče. Mezi petrklíči rostl jeden, co se taky radoval, ale nějak ho to přestávalo bavit. Začal si všímat, že se s ním ostatní petrklíče přestávají bavit, dokonce si z něj dělají legraci a posmívají se mu. A on netušil, proč. Až jednou jedna včela mu řekla, že má jinou barvu, že „je modrej“. Nejen modrej, dokonce že prý hraje barvami od růžové přes fialovou do tmavomodré. On sám na sebe neviděl a v lese jak víme nejsou zrcadla. Taky bylo divné, že to ta včela vůbec věděla: „Tahle musela být barvoslepá! Tedy vlastně barvovidná! Normální včela přece tolik barev nevidí. Nebo jo?“. Ale ať to bylo jak bylo, i když už věděl důvod, proč se s ním ostatní petrklíče nebaví, moc mu to nepomohlo.

Tou dobou přišla do lesa babička kořenářka, která hledala lék pro svého dědečka kořenáře. Dědeček kořenář se roznemohl a babička si myslela, že umře. Chodila po lese a hledala. Petrklíč koukal, že babička asi něco hledá, ale říkal si, že určitě nehledá jeho, a zesmutněl ještě víc. Ale babička, jak ho uviděla uprostřed paloučku žlutých petrklíčů, zajásala. Přiběhla k němu a s láskou ho jemně obrala o pár lupení. Petrklíč byl tak překvapený, že skoro nic necítil a rád babičce těch pár lupínků věnoval. „Tak konečně si mě někdo všiml! Konečně jsem pro někoho užitečný!“

Co ale petrklíč netušil: babička přišla domů a z těch lupínků každou chvilku vařila čaj svému dědečkovi a ten byl za týden zdravý jak řípa! A babička si pochvalovala. Byla ráda, že našla místo, kde roste ta bylinka, která pomáhá lidem. Ten modrý totiž nebyl petrklíč. Byl to plicník lékařský.

Dobrou noc.

 

 

 

Aktuálně
PF 2015 od Matušků
Doporučuji
o.s.Beberka
Letní tábory Doubravka s Beberkou
KROKY - Časopis pro děti
křesťanská díla, CF - nejen databáze křesťanských písní
Komerce atd.
Podpořte snahu proti zavedení SW patentů!!!
profi webhosting Gigaweb
Z autorské tvorby
Fotografie
Sbírka básní
Plakát
Nabídka SW a služeb
Kniha pošty
KOALA
Tvorba www
Umístění stránek
Chcete internetový obchod?
Přečtěte si
Jak a proč jsem se stal křesťanem
Víte, že AHOJ je zkratka?
Poznat Boha, ale jak?
... další přímo na stránkách BTM
1705061821 © JMA 2017