Zážitky z průběhu povodně |
Přišlo to náhle. Nikdo ze začátku nevěřil, že přijde tak velká voda. Čekali jsme jen pár cm. V němém úžasu jsme stáli v noci u okna. Voda zaplavila během pár vteřin silnici. U většiny domů sahala najednou až do poloviny oken. Voda tekla třemi proudy. Všichni jsme se roztřásli. Za chvíli jsme slyšeli volání o pomoc: "Pomozte prosím, máme tam děti v karavanu!" Byly to dvě rodiny, které se vracely z dovolené a voda je zastihla u nás. Nebyli vůbec schopni se k nám dostat proti tomu obrovskému proudu. Nakonec náš syn, jak dával zvířata na půdu, dal na půdu i lano. My jsme se připravovali na evakuaci. Lany, která jsme přivázali k rámům oken a dveřím, jsme pomáhali vytahovat lidi. Některé rámy nám tou námahou vypadly. Manžel i syn skákali do vody a pomáhali lidem. My jsme byli na vršku, ale sklepem hučela voda. Měla jsem strach, že to smete někoho do sklepa. V proudu vody nesli muži děti v náručí. Byli to horníci, silní muži, ale voda je strhávala a hučela, jak tekla do našeho sklepa. Jen pomocí lan jsme je dostali k nám nahoru. S hrůzou jsme pozorovali, jak voda stále stoupá.
Celého dva a půl dne jsme byli odříznuti od světa. V celé Bochoři jedině nám doma fungoval telefon, byla to Boží milost. Hned jsme telefonovali mému synovi. Přijel z Čech. Později nám přinesl na zádech všechno, co jsme potřebovali. Brodil se k nám pěšky přes vodu mnoho kilometrů po železnici. Bylo to jediné zásobování chlebem v naší vesnici. Celého 2 a 1/2 dne jinak lidé neměli nic. Zvířata, která jsme zachránili před utonutím, tak jsme museli rychle zabíjet a rozdávat čerstvé maso, protože jsme pro ně neměli žádné krmení. Tak si všelijak vypomáháme.
Další příběh. Hasiči volali v noci, že vypínají elektriku, že se voda valí na Bochoř. Tak honem dělejte opatření. Co teď, když je to tak náhle. Hasiči pomáhali a vytahovat lidi z domu. Ten jeden pán říká: "Moment, já jsem si ještě nezamkl". Zamkl dveře a nestačil ani klíče vytáhnout a hasiči ho v poslední chvíli chytli a dům spadl. Pán v šoku křičel: "Jak já si dám udělat nové klíče?"
Soused uvízl ve stáji s koněm. Byl tam zavřený skoro dva dny, než druhý proud vyrazil dveře a mohl s koněm vyjít. Kůň stál po krk ve vodě a soused mu na hřbetě. Nejhorší bylo, že se valilo bláto, močůvka, žumpy a to všechno se valilo přes chlívy, domy. Nikdo ho nemohl vytáhnout. Tvořily se tam různé proudy. Z jedné, z druhé strany, proudy se spojovaly, z ničeho nic se objevil další proud. Po dvou hodinách se náhle vždy zvedla voda.
Paní starostka se brodila po krk ve vodě na hasičskou stanici. Smetlo ji to. Lidé jí házeli na pomoc kdeco. Tak jsme mohli přijít i o paní starostku.
Jak začala po těch 3 a 1/2 dnech opadávat voda, lidé chodili po pás ve vodě. Bylo to velmi nebezpečné a je. Je tu mnoho otrav, protože se lidé škrábli do nohy, do ruky, začalo jim to hnisat. Je to tu dost špatné.
Je tu paní co jim spadly oba dva domy. Staré mamince, i její dům. Všichni lidé z té čtvrti byli vrtulníky evakuováni na letiště. Moc plakala, protože musela maminku dát do domova důchodců, které jsou přecpané lidmi z okolí. Nemůže teď za maminkou a teď chodí a pláče protože mamince slibovala, že ji dochová, a teď neví, jak má mamince vysvětlit, že ji už nikdy nemůže mít doma.
Ještě jeden zážitek. Těhotnou maminku táhli na laně do vrtulníku. Dítě se mělo právě narodit.
Po těch 2 a 1/2 dnech jsme dostali vrtulníkem chleba na druhý konec Bochoře, protože náš konec byl úplně odříznutý od světa. Každý dům pomáhal jeden druhému. Nám opadla voda až po 4 dnech na našem konci. Až v neděli jsme prošli až ke kostelu, kde byla sloužena první mše svatá. Dnes znovu mám vodu po pás v zahradě. Stále nacházíme, co komu uplavalo. My jsme měli potom hodně zvířat mrtvých, naplavených do sklepa. Hasiči nám potom pomáhali vyčerpávat vodu a čistit sklep.
z vyprávění paní Marie Dokládalové
Když jsme odjížděli, velké množství pobořených domů dávalo tušit, co za hrůzu museli obyvatelé prožít, když přišla voda. Lidé ani nechtěli mluvit, byli zamlklí, uklízeli naplavené bahno, čerpali vodu ze sklepů, vynášeli rozbité věci. Na plotech se suší mokré věci, co jim zbyly, co neodnesla voda. Mnozí ztratili své domovy. Zatím jsou ubytováni u sousedů, ale na jak dlouho? Co bude dál?
Po návratu jsme si uvědomili, že to nebyla náhoda, že jsme se seznámili se situací v této obci. Cítili jsme, že to bylo Boží vedení. Na druhý den jsme se skontaktovali s Armádou spásy v Brně, kde již probíhaly sbírky vody, potravin a šatstva. Referovali jsme jim o situaci. Byli jsme rádi, že jsme mohli nasměrovat pomoc do této oblasti a příští den jsme sem již vezli první humanitární pomoc. Akci řídil major Armády spásy Pieter Katjee, který je odpovědný za práci Armády spásy u nás. Přijel z Pražského centra do Brna, aby mohl lépe řídit humanitární akce. Jeho zkušenosti z Holandska, které je často sužováno záplavami se nyní velmi hodily. Zásoby potravin přivezli i pro vedlejší obec Troubky, kde bylo zničeno přes 160 domů, 100 dalších je narušeno, 9 lidí přišlo o život.
Bochoři jsme zprostředkovali i kalové čerpadlo pro čerpání vody ze zatopených sklepů. Pomáhali jsme i paní starostce při zřizování konta obce na Ministerstvu vnitra, zprostředkování tisku složenek, informací o obci na Internetu, Čs. televize, rozhlasu a novin. Vytvořila se v obci 4 centra, kde se dovážely a dále rozdělovali dovážené potraviny a voda. Pomáhali jsme nasměrovat do této oblasti i jiné podniky v Brně, kteří z vlastní iniciativy chtěli dovést potravinovou pomoc. Hovořili jsme s občany a snažili jsme se jim dodávat nejen materiální, ale i duchovní pomoc. Spolu s potravinami jsme rozdali i mnoho křesťanských letáčků, které vydáváme v naší misii, které občané vděčně přijímali. Byli jsme vděčni Pánu Bohu, že nás přivedl za paní Marií, že skrze ní a její věřící rodinu jsme mohli obyvatelům této velmi postižené obce dodat naději i víru, že nejsou sami. Paní Marie to vyjádřila takto: přijeli jste v pravý čas. Posilujete mě, já zase ostatní kolem, zvláště staré občany.
Přemýšlíme nyní jak těmto lidem pomoci dál, zvláště rodinám s malými dětmi, kteří přišli o vše. Zda by bylo možné zařídit přes nás i zahraniční pomoc.